Kreativita je tu tak od počátku. Už v antice se řečtí filosofové zabývali kreativitou (Aristoteles, Platón). V renesanci vznikla ta nejkrásnější díla od tvůrčích osobností jako byl Leonardo da Vinci, Michelangelo, Shakespeare. Následně po tomto období se výzkum kreativity postupně začleňoval do různých škol zabývajících se psychologií a v současnosti se kreativita stává základem pro budoucí rozvoj mnoha oborů (psychologie, ekonomie, umění, sociologie, matematika, fyzika atd.).
Kdybych měl kreativitu charakterizovat co nejjednodušeji, řekl bych: „kreativita neboli tvůrčí myšlení, je ten nejvzácnější dar, který nám byl dán a u každého se projevuje dle jeho vnitřních dispozic pro jednotlivé činnosti (manuální, výtvarné, hudební, matematické, taneční, prezentační, literární atd.).“ V posledních průzkumech se zjistilo, že až 80% lidí na této planetě má schopnost rozvíjet své tvůrčí myšlení. Např. v testu z dílny NASA se ukázalo, že 98% dětí do 5 let má kreativitu na úrovni geniality a postupně díky blokům, které jim vytvářejí jejich rodiče a okolní prostředí, o tuto kreativní genialitu přicházejí. V dospělosti toto číslo klesá ke 2% populace. Proč to tak je? Systém vzdělávání a fungování společnosti je často založený na posuzování druhého člověka podle určitých standardů (dělat věci tak, jak vyžadují autority, rodiče, učitel a v pozdějším období pak šéf, partner/partnerka). Podpora jedinečnosti, autentičnosti, flexibility, vlastního názoru, posilování silných stránek a tvořit něco pro sebe a druhé, se začíná objevovat ve výchově a ve vzdělávání až v současné době. Nicméně pořád se ukazuje, že tvůrčí schopnosti jsou stále v lidech potlačovány ať už vědomě, tak zejména z nevědomosti, tedy neúmyslně. Přesto doba se mění a stále více se v mnoha oborech objevuje poptávka po kreativních lidech.
K tomu, abychom podpořili tuto změnu, jsme v naší společnosti Creatixo zkoumali 9 základních vlastností, které jsou potřeba pro praktickou kreativitu, které se projevují už u malých dětí. Jedná se o odvahu, otevřenost, empatii, asertivitu, analytické dovednosti, nadšení, vytrvalost, představivost a schopnost se rozvíjet.
Každá z těchto schopností či kompetencí má svou vlastní charakteristiku a projevy. Pojďme si ukázat, jak tyto vlastnosti ovlivňují tvůrčí proces:
Představivost
Představivost je vlastnost, která nám je vrozená a je počátkem každé vznikající myšlenky. Bez představivosti nelze nic nového hodnotného vytvořit. Čím více představivosti máme, tím vzniká více nápadů. Když otevřeme svou představivost, můžeme objevit úplně nové světy, o kterých se nám jen zdálo. Je to krásný svět, který ale má své limity. Bez zhmotnění našich představ do jasně aplikovatelné myšlenky, zůstaneme jen ve světě představ a iluzí.
Odvaha
K tomu, abychom nezůstali jen v představách, potřebujeme odvahu vzít tuto myšlenku a podělit se o ni. Následně je třeba unést případnou nedůvěru či „kritiku“ a také pak mít odvahu ji začít prakticky realizovat. Je naprosto přirozené, že naši představu, která je zformována do podoby myšlenky někdo odmítne a někdo jiný přijme a čím otevřenější budeme ke všem těmto reakcím, tím více se může náš nápad cizelovat a precizovat.
Otevřenost
Bez otevřenosti novým nápadům a podnětům zůstane tvůrčí proces omezený a z větší části nekvalitní. Čím více budeme otevření novým lidem, novým podnětům a novým myšlenkám, tím více příležitostí obohatit náš původní nápad objevíme. Nesmíme ale zapomínat na limity otevřenosti, mezi něž patří například zahlcení a přesycení množstvím informací.
Analytické dovednosti
Máme však řešení, a tím je schopnost informace kriticky analyzovat, systematicky třídit a koncepčně a strategicky zpracovávat a získat tím určitý nadhled a jistotu správnosti nastoupené cesty.
Vytrvalost
Pak ovšem ale také potřebujeme v prosazování našeho nápadu vytrvat a dotáhnout jej až do konce – tedy do praktické realizace. Nenechat se odradit, pokračovat dál a mimo jiné také svou činnost či dílo kontinuálně zlepšovat. Jedině tak dosáhneme prvního úspěchu a kýženého výsledku.
Empatie
V momentě, když už se nám podaří vytvořit nějaké kreativní dílo“, blížíme se okamžiku, kdy jej můžeme nabídnout ostatním lidem. Můžeme vytvořit něco úžasného a skvělého, ale bez empatie a schopnosti vcítit se do druhých lidí a vhodně s nimi komunikovat naše dílo nezakusí přijetí. A často bez konzultace s druhými jej ani sami nedokážeme vytvořit v dostatečně funkční podobě. Pak lae nelze zůstat sedět v koutku a čekat, až si nás někdo všimne.
Asertivita
V tu chvíli potřebujeme další velmi důležitou schopnost, a to umění se neagresivně prosadit. Umět sdělit ostatním: tady jsem, mám pro vás něco hodnotného, jsem připraven s vámi na tom spolupracovat a podělit se o to. Zároveň mi na tom tolik záleží, že své dílo budu ochraňovat a rozvíjet, pro dobro všech, kteří z něj mají mít užitek“. Ten kdo dílo stvořil bývá často odpovědný i za jeho prosazení do praxe, realizaci až po dosažení plánovaných užitků.
Nadšení
Na cestě k tomu, abychom se na tuto dlouhou cestu vydali, se neobejdeme bez nadšení a zapálení pro věc. Budeme se jistě setkávat s rozmanitými obtíženi a překážkami, avšak pokud vydržíme, čeká nás odměna. Neexistuje univerzální návod, jak si zachovat nadšení i navzdory protivenstvím. Jednou z cest je osobní rozvoj.
Schopnost se rozvíjet
Téma osobního rozvoje je v dnešní době „moderní“. Patří sem celé spektrum postojů a dovedností – od zdravého sebeobrazu až po schopnost přijímat zpětnou vazbu a na základě ní se zlepšovat.
Na závěr zmíním jedno z mých životních hesel, kterým se snažím řídit: Čím lepším člověkem jsem, tím lepší produkt vytvářím“.
Přeji vám mnoho radosti při tvoření něčeho nového a hodnotného.
Mgr. Jindřich Dohnal, Creatixo, Partner, Senior konzultant